Je snadné mít přehled o „kontu“ svých dob důchodového pojištění. Cest k němu je několik

Všichni lidé si díky „důchodovému kontu“ mohou snadno zkontrolovat, zda jim zaměstnavatel potvrdil dobu důchodového pojištění a výdělky ve správné výši. Mít tyto údaje „pod kontrolou“ se totiž netýká jen lidí krátce před starobním důchodem.

V podstatě existují dva způsoby, jak dobu důchodového pojištění sledovat. První pro majitele datových schránek („datovek“) online prostřednictvím ePortálu ČSSZ, na němž má každý k dispozici výpis svých dob pojištění. Nebo druhý, kdy je třeba zaslat písemnou žádost ČSSZ o vystavení tzv. informativního osobního listu důchodového pojištění.

Ovšem mužům ročníku narození 1954 a ženám narozeným v roce 1957 Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v průběhu prázdninových měsíců rozesílá informace o stavu jejich „důchodového konta“ automaticky. Aniž by museli o přehled žádat, získají tak před dosažením důchodového věku celkový součet odpracovaných let a přehled výdělků od roku 1986. Současně se dozvědí, která období o nich ČSSZ neeviduje. Když se o své důchodové nároky začnou zajímat v předstihu, mohou tím přispět k rychlejšímu vyřízení své budoucí žádosti o důchod.

Přehled dob důchodového pojištění nebo tzv. informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP) slouží ke zjištění, jaké doby pojištění („odpracované roky“), má ČSSZ v evidenci. Lidé si tak mohou zejména zkontrolovat, zda bývalí zaměstnavatelé, i ten současný, zaslali ČSSZ doklady o jejich výdělečné činnosti a potvrdili jejich výdělky ve správné výši. Případné zjištěné nesrovnalosti mohou včas řešit přímo se zaměstnavatelem nebo s pomocí pracovníků okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ).

To, že v přehledu dob pojištění není uvedena např. doba péče o dítě do čtyř let věku, není chybou a ani důvodem ke znepokojení. ČSSZ dobu péče o dítě neeviduje. Lidé ji dokládají vždy až při podání žádosti o důchod, nejčastěji rodným listem dítěte a čestným prohlášením o době a rozsahu péče. Ani doklady o době studií nebo vojny ČSSZ zpravidla ve své evidenci nemá. Je možné je do konta pojištění v předstihu doplnit, ale zcela postačí je doložit až při žádosti o důchod. ČSSZ neeviduje ani doby zaměstnání v cizině, vyžaduje je od zahraničních nositelů pojištění až v rámci důchodového řízení.

Zjistit stav evidovaných dob důchodového pojištění u ČSSZ je možné online – náhledem na své „konto“ dob pojištění prostřednictvím ePortálu ČSSZ na adrese:eportal.cssz.cz. Stačí z nabídky služeb zvolit „Přehled dob důchodového pojištění“. Službu prozatím (s ohledem na platnou legislativu) mohou využívat jen majitelé „datovek“. Konto pojištění se průběžně aktualizuje na základě každého nově doručeného a zpracovaného dokladu. Nahlížet do svého „konta“ a mít své údaje tzv. pod kontrolou je možné kdykoliv a zdarma.

I lidé, kteří nemají zřízenou „datovku“, mají možnost své údaje bezplatně získat. Mohou požádat ČSSZ jednou za kalendářní rok o zaslání IOLDP. Ten obsahuje stejné údaje jako elektronické „důchodové konto“. ČSSZ zasílá informativní list nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti, zpravidla jej odesílá do jednoho měsíce. Různé možnosti podání žádosti vysvětluje jednoduchý leták.

Konzultaci k případným nejasnostem v přehledu dob pojištění a bližší informace o způsobu prokazování chybějících dob s ohledem na konkrétní situaci poskytnou pracovníci OSSZ, klientského centra pro důchodové pojištění při ústředí ČSSZ nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.

Výplata sirotčího důchodu je vázána na řádné studium, proto je nutné ho doložit

Studentům nedávno skončil další školní či akademický rok. Pobírají-li sirotčí důchod, pro pokračování výplaty dávky je nutné doložit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) potvrzení o pokračování studia. ČSSZ během letních měsíců kontroluje trvání nároku na sirotčí důchody, někteří ze studentů proto mohou obdržet rozhodnutí o jeho odejmutí.

Pokud sirotek ukončil studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole a bude v následujícím školním (akademickém) roce pokračovat ve studiu na jiné škole nebo jinou formou, musí předložit ČSSZ nové potvrzení o studiu. Doklad o studiu musí předložit i v případě, že studium znovu zahájil po jeho předchozím přerušení. Potvrzení může student doložit opožděně v případě, že ho škola vydává až po zápisu ke studiu. V těchto situacích není potřeba podávat proti rozhodnutí o odejmutí důchodu námitky, protože ČSSZ výplatu sirotčího důchodu obnoví a důchod za příslušné období automaticky doplatí.

Pro potvrzení o studiu není předepsán závazný tiskopis, musí ovšem obsahovat následující informace: identifikační údaje o studentovi a škole, o jaké studium se jedná, v jakém ročníku je student a kdy má být studium ukončeno. Kromě toho v něm musí být uvedeno číslo jednací, pod nímž je sirotčí důchod evidován. Potvrzení se zasílá buď přímo na ústředí ČSSZ, nebo je možné ho odevzdat na okresní správě sociálního zabezpečení (v Praze Pražské, v Brně Městské správě sociálního zabezpečení) příslušné podle místa bydliště.

Sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti po dobu soustavné přípravy na budoucí povolání, nejdéle však do dovršení věku 26 let. Za tuto dobu se považuje studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice, ale i studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy postaveno na roveň studia na tuzemských středních a vysokých školách. Pokud tuto podmínku sirotek splňuje, ČSSZ ji prokáže tím, že předloží aktuální potvrzení školy o studiu.

Ukončí-li či přeruší příjemce sirotčího důchodu studium dříve, než bylo uvedeno v potvrzení o studiu, je jeho zákonnou povinností tuto skutečnost do 8 dnů písemně ohlásit ČSSZ. Poživatel sirotčího důchodu má podle zákona povinnost vrátit vyplacený důchod, který mu nenáležel.

Nezaopatřené je také dítě do 26 let věku, pokud se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. I jemu výplata sirotčího důchodu náleží, musí však tuto skutečnost doložit potvrzením ošetřujícího lékaře.

Sirotčí důchod může být vyplácen i dítěti po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku, pokud je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. V tomto případě je třeba ČSSZ předložit potvrzení příslušné krajské pobočky úřadu práce.

Informace o nároku na sirotčí důchod a odbornou konzultaci v konkrétním případě podá OSSZ, klientské centrum při ústředí ČSSZ, případně call centrum ČSSZ – telefonní číslo: 257 062 860.

O důchodech rozhoduje ČSSZ bez průtahů a rychle. V průměru za 40 dnů

Lidi v předdůchodovém věku zajímá, jakou dobu trvá vyřízení žádosti o důchod. Chtějí se ujistit, že na rozhodnutí o důchodu nebudou muset čekat neúměrně dlouho. Ačkoliv má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu zákonných 90 dní, rozhoduje v mnohem kratší lhůtě, a to za 40 dnů. Tolik činí průměrná doba řízení u všech druhů důchodů. Je to o více než jeden měsíc méně, než ukládá zákon.

„ČSSZ si je vědoma faktu, že odchod do důchodu je pro klienty důležitou životní událostí. Jejím cílem a prioritním úkolem je proto kvalitně a bez zbytečných průtahů o důchodech rozhodnout. Toto rozhodnutí je časově náročné, protože vyžaduje pečlivé zhodnocení dob pojištění často i za více než 40 let ekonomické aktivity pojištěnců. Přesto ČSSZ vyřizuje podané žádosti stabilně rychle, aniž by to bylo na úkor kvality,“ uvedl ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun.

Průměrná doba řízení o starobním důchodu v prvním čtvrtletí tohoto roku činila 36 dnů a o invalidním důchodu 62 dnů. Žádosti o důchody pozůstalostní (vdovský, vdovecký, sirotčí) byly ke konci letošního března v průměru vyřizovány za 33 dnů.

Je důležité připomenout, že kromě žádostí o důchody, o kterých ČSSZ rozhoduje podle českých právních předpisů, zpracovává velké množství důchodů s tzv. mezinárodním prvkem. Rozhodování o důchodech, kdy se zohledňují i doby pojištění získané v zahraničí, je několikanásobně náročnější jak na čas, tak dostatečnou odbornost. Přesto letos (přesněji k 31. 3. 2015) činila v průměru za všechny druhy důchodů (starobní, invalidní, pozůstalostní) s mezinárodním prvkem doba řízení pouhých 58 dnů.

„Někdy i přes veškeré úsilí není možné vyřídit žádost v zákonné lhůtě, např. proto, že se nepodařilo ukončit došetřování některých skutečností. Pokud tato situace nastane, pak v případě splnění podmínek pro nárok na důchod poskytne ČSSZ žadatelům zálohu, aby nezůstali bez finančních prostředků,“ doplnil Vilém Kahoun.

Ze zákona je lhůta pro přiznání všech dávek důchodového pojištění 90 dnů ode dne zahájení řízení. Důvodem delší doby řízení u invalidních důchodů je zejména skutečnost, že se do ní započítává lhůta pro posouzení zdravotního stavu, která může činit až 45 dnů, a rozhodovací proces do jisté míry závisí i na spolupráci se samotným občanem, ošetřujícím lékařem a zaměstnavatelem. Stejně tak je délka rozhodování v případě důchodů s mezinárodním prvkem ovlivněna součinností partnerské instituce v zahraničí.

ČSSZ rovněž vyřizuje další nezanedbatelný počet podání občanů nebo jiných úřadů, například rozhoduje žádosti o přepočtení důchodu, zpracovává exekuční srážky z důchodu, vydává potvrzení o výši důchodu pro různé účely, posuzuje nárokové podklady, aktualizuje databáze při změně osobních údajů klientů, zajišťuje změnu způsobu výplaty dávek na základě požadavků, ověřuje trvání nároku na dávky, provádí valorizaci důchodů, rozhoduje o odnětí důchodu a řeší případně přeplatky nebo nedoplatky důchodů, poskytuje součinnost Policii ČR, soudům aj.

První dopisy s přehledem dob pojištění si v těchto dnech lidé vybírají ze svých schránek

Obdrželi jste vy nebo váš známý či příbuzný od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zásilku a v ní našli přehled dob důchodového pojištění? Věnujte mu pozornost, vyplatí se údaje v něm uvedené důkladně prostudovat.

Přehled dob důchodového pojištění obsahuje totiž údaje důležité pro budoucí nárok na důchod i jeho výši. Díky němu si každý může mj. zkontrolovat, že jeho zaměstnavatel (současný i minulý) potvrdil ČSSZ dobu důchodového pojištění (tzv. odpracované roky) a hrubé příjmy (výdělky) ve správné výši.

Automaticky, aniž by museli žádat, rozesílá ČSSZ mužům ročníku narození 1954 a ženám ročníku narození 1957 v průběhu prázdninových měsíců informace o stavu jejich důchodového konta, tj. přehledy dob důchodového pojištění evidovaných v ČSSZ.

Jak postupovat, když se v dobách pojištění vyskytnou „mezery“?

Některé doby lze zdokladovat ihned. U jiných je to ale možné až při podání žádosti o důchod, což se nejčastěji týká např. doby péče o dítě do 4 let věku. Tato situace nastává zpravidla u žen. Pokud v přehledu dob není období doby péče o dítě do 4 let věku uvedeno, není to žádný důvod k panice, protože tato skutečnost se řeší až v okamžiku sepisování žádosti o důchod.

Zaměstnání se dokládá evidenčním listem důchodového pojištění (ELDP)

Pokud zjistíte, že vám v evidenci ČSSZ chybí období, kdy jste byli prokazatelně zaměstnáni, můžete tuto situaci začít řešit hned. Obraťte se na konkrétního zaměstnavatele, který ELDP nezaslal ČSSZ, a požádejte ho, aby svou povinnost dodatečně splnil. Pokud zaměstnavatel nekomunikuje nebo podnik (firma) již neexistuje, můžete se obrátit na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě vašeho trvalého pobytu. Existujícího zaměstnavatele OSSZ vyzve k dodatečnému doložení ELDP. V případě zaniklého zaměstnavatele OSSZ poradí, jakým dalším způsobem je možné chybějící dobu zaměstnání prokázat. Máte-li k dispozici náhradní doklady (např. mzdové listy, výplatní pásky, zápočtové listy apod.), předložte je OSSZ, která vyhodnotí, zda postačí k rekonstrukci chybějícího ELDP. Pokud ano, bude o tuto dobu vaše konto pojištění doplněno.

Dobu podnikání předává do evidence ČSSZ příslušná OSSZ

Není-li v přehledu „odpracovaných roků“ uvedena doba, kdy jste vykonávali samostatnou výdělečnou činnost (tj. podnikali jste nebo byli tzv. na volné noze), může být příčinou např. v minulosti nezaplacený doplatek pojistného, neodevzdaný Přehled OSVČ, případně jiný důvod. Je třeba se obrátit na OSSZ příslušnou dle místa vašeho trvalého pobytu. Zde vám podají vysvětlení a poradí, zda a jakým způsobem je možné situaci řešit. Bude-li nedostatek odstraněn, OSSZ předá údaje o době samostatné výdělečné činnosti do evidence ČSSZ.

Jakým způsobem a kdy neevidované doby doložit, poradí, vždy s ohledem na konkrétní situaci pracovníci OSSZ, klientského centra při ústředí ČSSZ nebo call centra ČSSZ – telefonní číslo: 257 062 860.

Přehled nejčastěji se opakujících situací, které lidé v této souvislosti řeší, přináší srozumitelně leták „Dokládání dob pojištění“ a „Jak se správně orientovat v přehledu důchodového pojištění“.

Během léta ČSSZ vybraným ročníkům rozešle přehled dob důchodového pojištění

Automaticky, aniž by museli žádat, rozešle Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) mužům ročníku narození 1954 a ženám ročníku narození 1957 v průběhu prázdninových měsíců informace o stavu jejich důchodového konta, tj. přehledy dob důchodového pojištění evidovaných v ČSSZ. Budou rozesílány postupně během několika týdnů formou obyčejné poštovní zásilky a vlastníkům datových schránek bude přehled zaslán do datové schránky.

ČSSZ touto aktivitou vychází vstříc lidem, kterým se blíží důchodový věk, a je pro ně prospěšné, když se o své důchodové nároky začnou zajímat v předstihu. Tímto krokem mohou přispět k rychlejšímu vyřízení své budoucí žádosti o důchod.

Co se z přehledu dob důchodového pojištění konkrétně dozvědí?

Lidé získají přehled o svých dobách důchodového pojištění, případně náhradních dobách pojištění, uložených v evidenci ČSSZ a za dobu od roku 1986 i přehled vyměřovacích základů (hrubých výdělků) a vyloučených dob (např. doby dočasné pracovní neschopnosti). Na výpisu je uveden celkový součet evidované doby a také přehled a součet neevidovaných dob, pro které ČSSZ nemá v evidenci žádný doklad. V součtu evidovaných dob jsou zahrnuty i doby evidence na úřadu práce, které se pro účely nároku na dávku důchodového pojištění a její výši hodnotí v omezené míře.

V případě, že lidé v zaslaném přehledu dob důchodového pojištění zjistí nesrovnalosti či se budou chtít seznámit s tím, jak se jednotlivé typy dob zohledňují pro nárok na důchod, mohou se obrátit na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušnou podle místa bydliště (v Praze Pražskou, v Brně Městskou správu sociálního zabezpečení), klientské centrum při ústředí ČSSZ, případně na call centrum ČSSZ – telefonní číslo: 257 062 860. Pracovníci jim vysvětlí případné nejasnosti a poradí v jejich konkrétní situaci. Poskytnou také informace, jak se pro důchod hodnotí náhradní doby pojištění, např. evidence u úřadu práce, studium, doba péče o dítě aj. a jakým způsobem se tyto skutečnosti prokazují.

Zjistit stav svého důchodového pojištění evidovaného v ČSSZ může každý. A to dvěma způsoby. Nahlédnout na aktuální stav svého konta evidovaných dob pojištění mohou lidé kdykoliv a zdarma prostřednictvím ePortálu ČSSZ na adrese: eportal.cssz.cz. Službu mohou využívat majitelé datových schránek. Konto pojištění se průběžně aktualizuje na základě každého nově doručeného a zpracovaného dokladu. Lidé, kteří nemají datovou schránku, mohou požádat ČSSZ jednou za kalendářní rok o zaslání tzv. informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). ČSSZ zašle IOLDP nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti. Za jeho vydání se neplatí žádný poplatek.

V letáku „Jak získat výpis/přehled dob důchodového pojištění“ jsou uvedeny další praktické informace.

Ukončili jste právě studium? Pojistné na sociální zabezpečení platit nemusíte

Řada studentů, kteří v těchto dnech ukončili nebo ukončí studium, se zajímá, zda a od kdy musí odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Absolventi, kteří po skončení studia nezačnou pracovat nebo se zaregistrují na úřadu práce, povinnost platit pojistné na důchodové pojištění nemají. Až když nastoupí do zaměstnání, začne za ně pojistné odvádět jejich zaměstnavatel. Pokud se rozhodnou podnikat, informuje je o jejich povinnostech týkajících se placení pojistného příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), u které se k samostatné výdělečné činnosti přihlásili.

Absolventi, kteří po skončení studia nastoupí do zaměstnání, mají povinnost platit pojistné na sociální pojištění, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. To je v případě, že se zaměstnavatelem mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně. Pojistné se hradí i tehdy, pokud pracují na základě dohody o provedení práce a je jim v kalendářním měsíci zúčtována odměna u jednoho zaměstnavatele nad 10 000 Kč. Odvádět pojistné za zaměstnance je v těchto případech povinností zaměstnavatele.

Pokud se absolvent rozhodne podnikat, tj. stát se osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), musí zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit na předepsaném tiskopisu příslušné OSSZ podle svého trvalého bydliště (může tak učinit i prostřednictvím živnostenského úřadu). OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost má vždy povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Minimální záloha na pojistné činí 1 943 Kč měsíčně. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká podáním přihlášky, opět za použití předepsaného tiskopisu. Pojistné na důchodové a nemocenské pojištění odvádí OSVČ sama na účet OSSZ. Konkrétní informace o výši a způsobu placení pojistného podají OSVČ pracovníci příslušné OSSZ.

Student, který nedosáhl věku 26 let a při studiu podniká, může být považován za nezaopatřené dítě. To je důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti se hradí pojistné na důchodové pojištění pouze, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí, nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhne výše zakládající povinnou účast na tomto pojištění. Rozhodná částka zakládající povinnou účast na pojištění v roce 2015 činí 63 865 Kč s odečtením částky 5 323 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší činnost vykonávána.

Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. 1. 2010 již nezapočítává do doby pojištění pro důchod. Studentům, kteří při studiu pracují, se doba výdělečné činnosti pro důchod započítá, pokud zakládá účast na pojištění. Studenti starší 18 let nebo absolventi, kteří nevykonávají výdělečnou činnost, si mohou účast na důchodovém pojištění zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Přihláška k němu se podává na OSSZ podle místa bydliště a minimální pojistné hrazené v roce 2015 činí 1 863 Kč měsíčně.

Více informací o důchodovém a nemocenském pojištění a povinnostech v sociálním zabezpečení lze získat na OSSZ. Při řešení konkrétních situací poskytnou odbornou pomoc pracovníci OSSZ.

Co vše souvisí s důchodem a o co se nejčastěji zajímají studenti. Diskutovalo se v Plzni

Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) Plzeň-město byla v úterý 2. června místem setkání novinářů plzeňského regionu a odborníků z OSSZ. U příležitosti 25 let od vzniku České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se u kulatého stolu diskutovaly různé otázky týkající se sociálního zabezpečení. Např. povinnosti studentů v sociálním zabezpečení, možnosti občanů sledovat své konto důchodového pojištění, co mají na OSSZ vyřídit ti, kteří se chystají pracovat v zahraničí, nejasnosti spojené s důchody a další.

Studenti se podle zkušeností OSSZ často zajímají o to, zda během studia nemusí odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Ani studenti, ale ani absolventi, kteří po skončení studia nenastoupí do zaměstnání, nemají povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Studenti, kteří se však rozhodnou při studiu pracovat, mají povinnost platit pojistné na důchodové pojištění, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění. To znamená, že se zaměstnavatelem mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti v zásadě s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně. Pojistné studenti hradí i v případě, kdy pracují na základě dohody o provedení práce s příjmem nad 10 000 Kč za měsíc u jednoho zaměstnavatele. Pojistné za studenty, stejně jako za ostatní zaměstnance, odvádí zaměstnavatel. Studentům se doba, kdy pracují a platí pojistné, započítává do doby pojištění potřebné pro důchod. „Samotné studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. 1. 2010 již do doby pojištění pro důchod nezapočítává,“ zdůraznila ředitelka regionálního Pracoviště ČSSZ Plzeň Mgr. Jana Klímová a doplnila: „Účast na důchodovém pojištění si studenti starší 18 let mohou zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Přihláška k němu se podává na OSSZ podle místa bydliště a minimální pojistné hrazené v roce 2015 činí 1 863 Kč měsíčně“.

Vedoucí oddělení důchodového pojištění Mgr. Irena Tolarová sdělila, že se v praxi stále setkávají s mylnými domněnkami týkajícími se důchodů. Lidé se často zajímají o podmínky na předčasný starobní důchod, protože chtějí předčasným odchodem do penze řešit různé situace. Mnohdy ale nevědí, že pro nárok na předčasný starobní důchod musí získat dobu pojištění jako pro řádný starobní důchod, nejsou si jistí, kdy o něj mohou žádat, a překvapí je, že krácení za předčasný odchod do důchodu je trvalé a důchod zůstává krácen i po dosažení řádného důchodového věku. „Těmto klientům samozřejmě vysvětlíme, kdy je možné předčasný starobní důchod nejdříve přiznat a že jeho výše je závislá i na délce doby, která chybí do dosažení důchodového věku. Poté mohou vše zvážit a rozhodnout se, zda a případně od kdy o přiznání předčasného starobního důchodu požádají,“ řekla Mgr. Irena Tolarová.

Dobám důchodového pojištění by měli lidé (nejenom studenti) věnovat pozornost, protože to může významně přispět k bezproblémovému řízení o budoucím důchodu. Doby pojištění mají zásadní význam nejen pro nárok na důchod starobní, ale také invalidní nebo pozůstalostní. Každý občan může jednou ročně požádat ČSSZ o vyhotovení a zaslání tzv. informativního osobního listu důchodového pojištění. Majitelé datových schránek („datovek“) mají ke svému „kontu“ dob pojištění navíc přístup online prostřednictvím ePortálu ČSSZ.

„Zejména v příhraničních okresech se na OSSZ obracejí přeshraniční pracovníci (tzv. pendleři), kteří bydlí na území ČR, ale pracovně jsou aktivní v některém ze států EU, aby se informovali o tom, jaké předpisy v oblasti sociálního zabezpečení se na ně vztahují a jakému státu mají odvádět pojistné,“ uvedl zástupce ředitele OSSZ Plzeň-město JUDr. Vlastimil Uher. Nejčastěji pracovníci OSSZ na základě žádosti vystavují zaměstnancům nebo osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) vyslaným do zahraničí potvrzení o příslušnosti k českým právním předpisům.

Nechat kontrolu dob důchodového pojištění na poslední chvíli se nemusí vyplatit

Pokud se během letošního roku chystáte do důchodu, nenechávejte kontrolu svých dob pojištění na poslední chvíli. Lidé, kteří v roce 2015 dosáhnou důchodového věku, musí získat alespoň 31 let pojištění. K předběžnému ověření dob důchodového pojištění kdykoliv před přiznáním důchodu sloužípřehled dob důchodového pojištění nebo informativní osobní list důchodového pojištění. Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu.

Důchodového věku letos dosahují muži narození v březnu až prosinci 1952, ženy narozené v roce 1954, které vychovaly jedno dítě, ženy narozené v roce 1955, které vychovaly dvě děti, ženy narozené v roce 1956, které vychovaly tři či čtyři děti a bezdětné ženy narozené v roce 1953. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto připomíná, jak se žádost o důchod podává, a informuje, co se mění ve výpočtu důchodu v roce 2015.

Žádat o přiznání důchodu je možné k datu nároku, ale také od pozdějšího termínu
Rozhodnutí, zda odejít do starobního důchodu, záleží na samotném občanovi. Jedná se o jeho právo volby a nikoliv povinnost. Také termín, od kterého chce důchod přiznat, si volí sám žadatel. Dosažení důchodového věku není důvodem k ukončení zaměstnání či podnikání. To znamená, že člověk, který se rozhodne dále pracovat, může pokračovat ve výdělečné činnosti i po vzniku nároku na starobní důchod. Tzv. „přesluhováním“ je možné si navyšovat procentní výši důchodu.

Lidé snadno pomocí tzv. věkové kalkulačky zjistí, jaký je jejich důchodový věk, kdy ho dosáhnou a jakou musí získat dobu pojištění. Pomocí důchodové kalkulačky se mohou dokonce dozvědět orientační výši svého důchodu. Údaje, které se dosazují do kalkulačky (délka doby pojištění a výdělky), získají z informativního listu důchodového pojištění, o jehož zaslání mohou ČSSZ jednou ročně zdarma požádat, nebo nahlédnutím do svého „konta“ pojištění online na ePortálu ČSSZ. Obě kalkulačky – věková i důchodová – jsou dostupné na webu Ministerstva práce a sociálních věcí v sekci Důchodové pojištění: http://www.mpsv.cz/cs/2435.

Žádost o důchod sepisuje s občanem pracovník OSSZ
Rozhodne-li se občan podat žádost o důchod, musí se dostavit na příslušnou okresní – v Praze Pražskou, v Brně Městskou – správu sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého pobytu. Do žádosti o důchod je třeba uvést a ověřit mnoho údajů, proto ji s žadatelem vyplňuje pracovník důchodového oddělení. Podat žádost o důchod je možné kdykoliv v úřední dny OSSZ a není nutné se předem objednávat. Ten, kdo si však pro tento důležitý úkon chce sjednat konkrétní termín schůzky, má možnost využít službu online objednávání na webu ČSSZ: http://objednani.cssz.cz/.

Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu, později je to možné kdykoliv. Zpětně lze důchod vyplatit maximálně za pět let.

Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou podat žádost o důchod sami, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním stavu podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.

Doklady, které se předkládají při podání žádosti o starobní důchod
Při podávání žádosti o starobní důchod se předkládá zejména:

občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném),
muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby,
doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. rozhodnutí o době a rozsahu péče),
doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách, které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo v on-line přehledu dob důchodového pojištění.
Lidem, kteří přemýšlejí o odchodu do starobního důchodu, přináší mnoho praktických rad a příkladů aktuální Příručka budoucího důchodce, která poskytne odpovědi na nejčastější dotazy, jež si lidé v souvislosti s důchodem kladou. Příručka je v tištěné podobě zdarma k dispozici na OSSZ, v elektronické verzi je dostupná na webu ČSSZ:www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/informacni-materialy/publikace.htm.

Lhůta pro vyřízení žádosti o důchod je 90 dní, zpravidla je ale kratší
ČSSZ rozhoduje o přiznání důchodu ve lhůtě do 90 dnů od podání žádosti. Délka vyřízení závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady. Pokud je nutné vyžadovat potřebné doklady např. od zaměstnavatele (bývalých zaměstnavatelů), zahraničního nositele pojištění nebo jiné instituce, vyřízení důchodu se tím prodlouží. Je-li nárok na důchod prokázán, může ČSSZ žadateli před vydáním rozhodnutí o důchodu poskytnout zálohu. Ve většině případů však ČSSZ rozhoduje o přiznání starobního důchodu v průměru za 31 dnů.

Po obdržení rozhodnutí je možné požádat o změnu data přiznání nebo podat námitku
Do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí ČSSZ může klient písemně požádat o změnu data přiznání důchodu nebo jeho výplaty. V praxi se může jednat např. o situace, kdy žadatel o starobní důchod z obdrženého rozhodnutí zjistil, že mu do získání dalšího roku pojištění chybí několik dnů. V tomto případě má žadatel možnost v 30denní lhůtě požádat ČSSZ o posunutí data přiznání starobního důchodu tak, aby mu byl zhodnocen i další rok pojištění.

Pokud klient nesouhlasí s rozhodnutím o přiznání důchodu, může podat písemné námitky do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Námitky přijímá ČSSZ nebo kterákoliv OSSZ. Podání námitek je řádný opravný prostředek ve správním řízení a jeho absolvování je nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v případě uplatnění správní žaloby.
Co se pro rok 2015 ve výpočtu starobního důchodu mění
Základní výměra důchodu v roce 2015 činí 2 400 Kč měsíčně. Procentní výměra důchodu činí za každý celý rok důchodového pojištění získaný do doby nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ, tj. měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Rozhodné období je u důchodů přiznaných v roce 2015 období let 1986 až 2014. Pro stanovení výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu platí v roce 2015 dvě redukční hranice: I. redukční hranice – 11 709 Kč – a II. redukční hranice – 106 444 Kč. Výpočtový základ se z osobního vyměřovacího základu stanoví tak, že částka do I. redukční hranice náleží v plné výši, z částky nad I. do II. redukční hranice náleží 26 %, k částce nad II. redukční hranice se nepřihlíží.

Více informací o podmínkách nároku na starobní důchod, jeho výši a výpočtu lze získat na webu ČSSZ www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni, při osobní návštěvě OSSZ, klientského centra pro důchodové pojištění při ústředí ČSSZ nebo prostřednictvím call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.

Doba, kdy lidé pečují či pečovali o handicapovaného člověka, může zásadně ovlivnit jejich důchod

Ze zkušeností z denního jednání s klienty pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) potvrzují, že především starší lidé se ostýchají, někdy dokonce obávají, obracet na úřady a žádat o radu či pomoc. Tím se ale mohou připravit o to, co jim ze zákona náleží. Požádat si o uznání doby péče není nic, za co by se člověk měl stydět, právě naopak. Pečovat o blízkého člověka je minimálně stejně tak důležitá, náročná a zodpovědná činnost jako zaměstnání, a je správné, aby byla započítána do důchodu.

Zákon o důchodovém pojištění myslí na ty, kteří místo zaměstnání doma pečovali o své nemocné či handicapované blízké. Někteří jim věnovali svou péči mnoho let a bez započítání této doby by jim nemusel vzniknout nárok na důchod nebo by částka vypláceného důchodu byla podstatně nižší. Doba péče o osoby závislé na pomoci druhých je náhradní dobou pojištění a pro nárok na důchod a jeho výši ji lze započítat vždy a v plném rozsahu. Musí však být doložena rozhodnutím OSSZ o době a rozsahu péče. Lidé žádající o důchod by se proto neměli ostýchat zeptat se pracovníků OSSZ na možnosti podání žádosti o rozhodnutí o době péče.

Aby bylo možné uvedenou dobu péče započítat do důchodu, je třeba ji prokázat rozhodnutím OSSZ, které při důchodovém řízení slouží jako doklad o tom, jak dlouho a v jakém rozsahu péče trvala. Je důležité vědět, že návrh na zahájení řízení o vydání tohoto rozhodnutí lze podat nejdříve po skončení péče, nejpozději však do dvou let od skončení péče. Výjimkou je situace, kdy pečující osoba podává žádost o důchod. V tomto případě se žádá o vydání rozhodnutí i v době, kdy péče trvá.

 

Při podání návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče se předkládají zejména tyto doklady:
potvrzení krajské pobočky Úřadu práce prokazující dobu poskytování péče a stupeň závislosti nebo potvrzení o délce poskytování příspěvku při péči o blízkou osobu,
doklad prokazující příbuzenský vztah žadatele k osobě, o kterou je pečováno (např. rodné listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost osob, oddací listy aj.),
v případech, kdy se nejedná o blízkou osobu, je třeba prokázat vedení domácnosti žadatele s opečovávanou osobou, např. čestným prohlášením. Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby,
doklad prokazující totožnost žadatele,
doklad prokazující totožnost osoby, o kterou je/bylo pečováno (občanský průkaz, úmrtní list, rodný list dítěte).
Pro důchod se započítávají tyto doby péče:
doba osobní péče o osobu mladší 10 let, závislou na pomoci druhé osoby v I. stupni závislosti (lehká závislost),
doba osobní péče o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na pomoci druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost). Hodnotí se doba péče o osoby blízké a od 1. 7. 2001 také o osoby žijící ve společné domácnosti,
před 1. 1. 2007 byla důvodem pro zápočet péče jako náhradní doby pojištění péče o osobu v různém stupni bezmocnosti či dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené; od tohoto data se stupně bezmocnosti v právní úpravě transformovaly do I. (částečná bezmocnost) II. (převážná bezmocnost) nebo III. (úplná bezmocnost) stupně závislosti.
Blízkou osobou je v zásadě rodinný příslušník. Konkrétně jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů.

Bližší informace o zápočtu doby péče a konzultace v konkrétní situaci poskytnou pracovníci OSSZ nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.

ČSSZ nově nabízí klientům možnost online objednání termínu na OSSZ

Další zkvalitnění služeb svým klientům nabízí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v podobě systému pro online objednání schůzky na okresní správu sociálního zabezpečení (v Praze Pražskou, v Brně Městskou – dále jen OSSZ). Jeho základní smysl spočívá v tom, že si lidé mohou schůzku na OSSZ naplánovat tak, aby jim termín vyhovoval co nejlépe a dobře zapadal do jejich časového rozvrhu. Možnost navštívit OSSZ bez předchozího objednání je pochopitelně zachována.

Všichni klienti – tedy občané, zaměstnavatelé a podnikatelé – mohou tento systém objednávání využít od konce letošního března. Přijít se poradit nebo si vyřídit záležitosti týkající se agendy sociálního zabezpečení lidé mohou bez objednání i nadále každý pracovní den, tedy od pondělí do pátku, v běžných úředních hodinách OSSZ.

ČSSZ spustila online systém v pilotním provozu a po určité době potřeby svých klientů vyhodnotí. Velkou výhodou systému bude nepochybně i to, že si ho každá OSSZ bude moci přizpůsobit svým potřebám a možnostem – v zásadě se dá říci, že online objednávkový systém bude ušit přesně na míru klientům, kteří jsou s konkrétní OSSZ v kontaktu. Na vypracování online systému objednávání si ČSSZ nenajala odborníky „zvenku“, ale připravil ho tým zaměstnanců z IT oddělení OSSZ, vznikal tedy s minimálními náklady a v krátkém čase.

Služba ONLINE OBJEDNÁNÍ NA PRACOVIŠTĚ je k dispozici na webové adrese http://objednani.cssz.cz/. Klienti si mohou rezervovat termín na níže uvedené služby:

  • Žádost o důchod – starobní, invalidní, pozůstalostní
  • Žádost o důchod s mezinárodním prvkem
  • Žádost o vystavení potvrzení o bezdlužnosti
  • Žádost o povolení splátek dlužného pojistného (penále)
  • Žádost o určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení pro zaměstnance (vyslání, souběh, výjimka, formuláře A1).

U jednotlivých agend je k dispozici objednávací kalendář. V pilotním provozu je možné využít pro objednávání pracovní dny pondělí a středu. Předpokládaná doba schůzky je prozatím vymezena na 30 minut.

Klienti OSSZ, které působí na území Jihočeského kraje, mají možnost se online objednat k vyřízení záležitosti týkající se žádosti o důchod tuzemské či důchod s mezinárodním prvkem. Klienti se mohou na OSSZ objednat ve dnech a časech, které jim nabízí objednávací kalendář. Termíny jsou stanovovány s ohledem na místní podmínky každé OSSZ v Jihočeském kraji a mohou být průběžně upravovány podle zájmu klientů.